Historie města
První písemná zpráva pochází z r. 1322. Roku 1346 se objevuje Beneš z Vartemberka, řečený ze Sobotky (předpokládáme, že zde stávala tvrz), který se r. 1349 píše jako pán na Kosti. S tímto hradem je pak spojen osud poddanské Sobotky na několik století, stává se ekonomickým a kulturním střediskem panství. Za husitských válek vládli Kostecku katoličtí Hasenburkové, kraj trpěl průchody vojsk. Jiří z Poděbrad nechal Kost několikrát oblehnout.
R. 1497 bylo panství prodáno Janu ze Šelnberka, nejvyššímu kancléři království českého, který udělil Sobotce různá privilegia a vymohl i nejdůležitější - přímluvou u krále Vladislava Jagellonského dosáhl povýšení na město. Příslušná listina byla vydána 24. srpna 1498. Městu byla povolena výstavba opevnění, udělen erb, přiznáno uspořádat dva osmidenní jarmarky do roka. Rozkvět města pokračoval za Bibrštejnů a Lobkoviců. Dokladem je dominantní děkanský chrám Maří Magdaleny, stavěný nákladem Oldřicha Felixe z Lobkovic, který se snažil o nenásilnou rekatolizaci, kostel vysvětili r. 1596. Literátskému bratrstvu sv. Kříže, ustavenému při kostele, daroval Václav z Lobkovic krásný iluminovaný graduál, dnes obecně ceněný. V této době získána největší městská cennost - monstrance.
R. 1637 koupil Kost Heřman Černín z Chudenic. Od r. 1666 vyrůstal nad městem zámeček Humprecht. Sobotce přibyla hraběcím nařízením čtvrť - Nové město.
Dalšímu rozvoji uškodily především požáry, např. r. 1710, r. 1746, r. 1825. Počátky národního obrození jsou zde spojeny s děkanem F. M. Vetešníkem. Společenské změny r. 1848 se odrazily i v utvoření gardy, její prapor maloval na přání lékárníka A. Fierlingra J. Mánes. Roku 1850 se Sobotka stala okresním městem. Pracovala vyvazovací komise a vznikly státní úřady - berní a soud, pro ně postaven největší dům na náměstí. Počet domů byl asi 280. R. 1865 se město stalo sídlem samosprávného okresu (do r. 1928). R. 1866 se jím prohnala prusko - rakouská válka.
Příznačným rysem české emancipace byl rozvoj občanské společnosti, zakládání spolků - např.: Divadelní jednota (1848, nejlepší úrovně dosahovala představení sehraná studenty, hráli zde rodáci V. Šolc, F. V. Jeřábek, J. L. Turnovský, po r. 1918 režíroval F. Šrámek), Občanská beseda (1862), Sokol (1869), Hasičská jednota (1874), r. 1883 vznikl Hospodářský spolek pro okres sobotecký, který od r. 1892 vydával Věstník, v období meziválečném především kulturně orientovaný. (Od r. 1964 vlastivědně-kulturní časopis Zpravodaj ŠS).
R. 1893 byla dostavěna nová školní budova, r. 1905 zavedena železnice, ale progresivní hospodářský rozvoj
se nepodařilo podnítit.
Ve 20. a 30. letech 20. stol. zbudována sídla bank, též zavedena elektřina. Počet obyvatel maloměsta s
agrárním zázemím klesá (r. 1900 - 3381, r. 1950 - 2554, 1991 - 2290). Největším podnikem komunistické
éry bylo JZD Nástup Sobotka. Dnes většina obyvatel dojíždí za prací do Jičína nebo Mladé Boleslavi.