Součástí Sobotky je 8 přidružených obcí (místních částí), ve kterých žije kolem 300 obyvatel.
ČÁLOVICE
Rozloha katastru: 215 ha
Nadmořská výška: 305 m n. m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 850 m
Původ jména: lid. Cálovice, prvotní tvar Čelejovici (lidé Čelejovi, z vlastního jména
Čelej), srov. např. Čelákovice, Čeletice aj., dialektická změna počátku "če" na "ča", v průběhu času se
název neporozuměním různě měnil až na podobu Čálovice. V žertu se objevilo též spojení s něm. "zahlen"
= platit. Odtud patrně změna v Cálovice.
Čálovice (v různých pramenech Čalovice i Cálovice) patří k nejstarším obcím v okolí, první písemný záznam
o vsi pochází z roku 1229 a náležely v minulosti k rychtě předměstské. Později byly přiřazeny k městu
Sobotce. V roce 1867 byla zahájena stavba silnice vedoucí ze Sobotky přes Mladějov do Újezda pod Troskami.
Roku 1879 byly Čálovice od města Sobotky odděleny a staly se samostatnou obcí. V roce 1892 byl v Čálovicích
Edvardem Daďourkem postaven hostinec. V roce 1911 koupil hostinec František Macoun ze Staňkovy Lhoty,
který poté přistavěl taneční sál. Bylo zde také zřízeno první kino na Sobotecku, ale fungovalo pouze 8
let a poté bylo přemístěno do Sobotky. Roku 1905 žilo v Čálovicích celkem 92 obyvatel a stálo zde 17 domů.
Na jaře 1936 byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Čálovicích. Na návsi je i hasičská zbrojnice z té
doby. Naproti č.p. 4 stojí mariánská socha z 18. století, zhotovena a dodnes patřící rodu Šolců. Byla
opravována v letech 1888, 1924 a 2003. Vedle sochy stojí dřevěná zvonička.
KDANICE
Rozloha katastru: 391 ha (s obcí Trní)
Nadmořská výška: 260 m n. m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 2,4 km
Původ jména: ves lidí Kdánových (vlastní jméno)
K obci patří i samota Žďárek a osada Matice. První záznam o obcich pochází zhruba z počátku
15.století. Vždy to byly zemědělské obce, které patřily ke kosteckému panství, s úzkými vazbami na
Sobotku. Lze se domnívat, že ve Kdanicích vyjma kapličky a zvoničky nebyla nikdy významnější stavba. Do
70. let 20.stol. ve Kdanicích fungovala hospoda, roku 1976 skončila samospráva obce a došlo se sloučení
se Sobotkou.
LAVICE
Rozloha katastru: 228 ha (s obcí Zajakury)
Nadmořská výška: 370 m n. m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 3,2 km
Původ jména: pravděpodobně podle místa založení vsi na úpatí dvou svahů. Jiné verze -
podle podlouhlých sedadel, kterých bylo před tamními chalupami patrně mnoho či mohlo být na místě před
založením vsi několik balvanů v podobě lavic.
Lavice mají starý původ, první písemná zmínka je z r. 1409. Ves byla založena kruhovitě na úpatí
dvou svahů. Dle pověsti byly v Lavicích dvě tvrze. V jedné prý sídlil hejtman Zastudil, druhá tvrz
pak snad stála na jižní straně Lavic. Na obou místech se našly četné archeologické doklady - šípy, podkovy,
dubové potrubí. Roku 1572 koupil vesnici rod Lobkowiczů, k další výstavbě domků došlo po koupení
Kosteckého panství hrabětem Václavem Kazimírem Netolickým z Netolic r. 1739. Roku 1830 byla zřízena
škola jako expozitura sobotecké školy v bývalé pastoušce. V roce 1879 byla škola přenesena do
stávajícího č.p. 17, roubené budovy, kterou obec koupila. Již r.1891 byla na jejím místě v ceně 4203
zlatých vystavěna nová školní budova, 4.10. téhož roku vysvěcena soboteckým děkanem Janem Kuttou. Počet
žáků se pohyboval kolem 50 dětí. Tato budova stojí v Lavicích dodnes, jako škola fungovala do r.
1955, kdy ji navštěvovalo 17 žáků (o 20 let dříve to bylo 43). Místnost třídy začala sloužit jako osvětová
jizba a knihovna. V r. 1922 byla postavena hasičská zbrojnice se zvonicí, r. 1929 byla obec elektrifikována,
r. 1935 byla postavena silnice ze Šalandy přes Lavice do Zajakur. V 60. letech se v bývalé škole
začaly promítat filmy. V 70. letech se rozoraly zbývající meze a cesty mezi Lavicemi, Sobotkou a
ostatními vesnicemi.
SPYŠOVA
Rozloha katastru: 430 ha
Nadmořská výška: 270 m n. m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 1,7 km
Původ jména: jméno obce vzniklo z osobního jména Spyš, které bylo lichotným tvarem jména
Spytihněv. Existuje veliké množství používaných variant názvu obce: Spyšová, Spišová, Spíšov, Spyšov,
Spýšová atp.
STAŇKOVA LHOTA
Rozloha katastru: 277 ha
Nadmořská výška: 360 m n. m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 1,2 km
Původ jména: Lhota je častý název vesnic, které vznikly v období vrcholné středověké
kolonizace a přívlastek se vztahuje k osobě zakladatele. Ve starších pramenech Lhota Staňkova.
Největší z obcí je co do počtu obyvatel Staňkova Lhota, často nazývaná jen Lhotka. Zástavba vsi takřka
plynule přechází v zástavbu Sobotky, v minulosti obec těžila z toho, že jí procházela císařská silnice
na Jičín. První písemná zpráva o obci je z r. 1388. Do r. 1848 měla vlastní rychtu (samosprávu), poté
patřila úředně pod Sobotku. Koncem 19.století zde vznikla parní tírna lnu, později přeměněná na parní
mlýn, pila, koloniál, řeznictví, kovárna a hospoda. V r. 1900 zde žilo 144 obyvatel ve 30 domech. Mezi
lety 1906 - 1921 probíhalo složité řízení, ve kterém rolník Fr. Taneček, hostinský Matěj Balák a Josef
Folprecht žádali o osamostatnění obce. To se podařilo právě r. 1921. Od r. 1960 patří ves opět pod Sobotku.
V roce 1950 měla 111 obyvatel. V roce 1958 zde vzniklo JZD, které se r. 1964 stalo součástí JZD Sobotka.
Postupně stalo jedním z největších na Jičínsku. Jeho nástupce - společnost Agrochov Sobotka a.s., patří
i v současnosti mezi velké regionální zemědělské podniky.
STÉBLOVICE
Rozloha katastru: 117 ha
Nadmořská výška: 380 m n.m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 2,6 km
Původ jména: ves lidí Stéblových, osídleno rodem Stéblů
TRNÍ
Rozloha katastru: 391 ha (s obcí Kdanice)
Nadmořská výška: 250 m n. m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 3,2 km
Původ jména: původ jména v dostupných publikacích nenalezen, ale může být odvozen od
častého výskytu trnitých keřů ve vsi.
ZAJAKURY
Rozloha katastru: 228 ha (s obcí Lavice)
Nadmořská výška: 360 m n. m.
Vzdálenost náves - sobotecké náměstí: cca 4,5 km
Původ jména: toto škádlivé jméno je složenina -- staročesky ´zajmouti´ mívá význam ´zadržeti
dobytek, drůbež´; stč. kur je ´kohout´, kura ´slepice.
|
|